Kostel od východu.
V předešlé kapitole jsme se na několika místech zmínili o cenách hospodářských výrobků. Zmíníme se ještě o těchto cenách na Rychnovsku ve starších dobách, aby nám jasněji vysvitlo stoupání cen. Ve starých dobách nebylo systematických záznamů o cenách výrobků. Proto jsou záznamy o cenách z dob kolem roku 1700–1800 jen kusé a nahodilé. Teprve po roce 1786, kdy dne 1. ledna „ku potěšení veškerého národa českého noviny v českém jazyku ponejprve v Praze na světlo vyšly“ začínají se právě pro noviny sepisovati ceny životních potřeb a od těch dob nalézáme o nich zápisy.
Jako první zápis o cenách nalézáme ve starých zápisech soupis cen kolem roku 1700:
1 sud piva 8 zl. – kr. 1 strych pšenice přední 2 zl. 46 kr. 1 strych pšenice zadní 2 zl. 30 kr. 1 strych žita 2 zl. 35 ½ kr. 1 strych ječmene 2 zl. 9 ¾ kr. 1 strych hrachu 3 zl. 22 kr. 1 strych ovsa 1 zl. 32 ½ kr. 1 strych směsky 1 zl. 45 kr. 1 strych zadiny – 19 ½ kr. Sůl, žejdlík – 3 kr. Máslo, libra – 10 kr. Sýr, 1 libra – 2 ½ kr. Ryby, kapr, 1 libra – 6 kr. Jehně, kus – 45 kr. Sele, kus 1 zl. 30 kr. bukový kmen 1 zl. borový kmen 2 zl. palivové dříví tvrdé, 1 sáh 1 zl. 30 kr. palivové dříví měkké, 1 sáh 1 zl. 12 kr.
R. 1748 v listopadu, kdy bylo peněz málo, ale zatížení daňové značné vypadala drahota takto:
1 měřice pšenice 3 zl. 48 kr. 1 měřice žita 2 zl. 30 kr. 1 měřice ječmene 2 zl. 1 měřice ovsa 1 zl. 42 kr. 1 cent (50 kg) sena 1 zl. 6 kr. 1 kopa otýpek slámy 4 zl. chléb bílý 1 libra 26 lotů – 3 kr. chléb domácí 2 libry 6 lotů – 3 kr. chléb černý 2 libry 18 lotů – 3 kr. 1 žemle 13 lotů – 1 kr. 1 libra masa hovězího – 4 kr. 3 den. 1 libra masa skopového – 4 kr. až – 3 kr. 3 den. 1 libra masa vepřového – 4 kr. 3 den. až – 5 kr.
R. 1769 – na podzim toho roku byl
1 korec pšenice 2 zl. 1 korec žita 1 zl. 30 kr. 1 korec ječmene 1 zl. 1 korec ovsa – 40 kr.
Příštího roku byla velká neúroda, hubená žeň dala zrno vzrostlé nebo dokonce zalklé. A tak nastala drahota, která se táhla i do roku následujícího, neboť byl právě tak neúrodný jako předešlý. A tak ceny stouply v roce 1771:
1 korec pšenice 15 zl. 1 korec žita 12 zl. 1 korec ovsa 7 zl.
R. 1805
Drahota z minulých let nejen zůstala, ale ještě stoupla. Ceny v květnu uvádí F. L. Hek v poznámkách ve Veleslavínově Kalendáři historickém takto:
1 korec žita 26 zl. 1 korec pšenice 27 zl. 1 korec ječmene 22 zl. 1 korec ovsa 10 zl. 1 korec hrachu 20 zl. 1 sáh dříví 8 zl. 1 libra masa hovězího – 12 kr. 1 libra másla – 25 kr. 1 míra piva špatného – 10 kr. dělníci dostávali denní mzdy 1 zl.
V červenci téhož roku stouply ceny
1 korec žita 35 zl. 1 korec pšenice 40 zl. 1 korec ječmene 29 zl. 1 korec ovsa 18 zl.
Peněz bylo tuze řídko viděti, lidé nemohouce chleba zaopatřiti, rozličné trávy, mláto, pokrutiny, lněný hlávky atd. jedli. Zemské zřízení radilo lidu, jak může z pejřavky chutný chléb péci.
R. 1811
Po finančním patentu, kdy bankocedule na pátý díl berné byly (byl to tehdy státní rakouský bankrot, při němž peníze klesly na 1/5 ceny), při čemž povstala drahota:
1 strych pšenice až 56 zl. 1 strych žita 48 zl. 1 strych ječmene 40 zl. 1 strych ovsa 33 zl. 1 libra masa 1 zl. 1 libra másla 3 zl. 1 míra piva – 50 kr.
R. 1812
Začátkem roku stál:
1 korec pšenice 86 zl. 1 korec pšenice špatnější 80 zl. 1 korec žita 75–76 zl. 1 korec ječmene 45 zl. 1 korec ovsa 42–45 zl. 1 míra piva 1 zl. 1 libra masa vepřového 1 zl. 30 kr. 1 libra masa hovězího 1 zl. 1,12 kr. 1 libra masa telecího – 48 kr. 1 libra másla 3 zl. 1 vejce – 7 ½ kr. 1 sáh dříví 40 zl.
Po březnu toho roku ale ceny stouply a počítalo se v bankocedulích:
1 korec žita 95 zl. 1 korec pšenice 100 zl. 1 korec ječmene 80 zl. 1 korec ovsa 60 zl. 1 korec hrachu a čočky 130 zl. 1 korec viky 100 zl. 1 korec jahel 110 zl. 1 mandel slámy dlouhé 60 zl. 1 mandel slámy krátké 30 zl. 1 centnéř (50 kg) sena 20 zl. 1 libra chleba 1 zl. 24 kr. 1 libra masa vepřového 1 zl. 12 kr. 1 libra masa hovězího 1 zl. 72 kr. 1 libra masa telecího 1 zl. 1 libra másla 3 zl. 30 kr. 1 vejce – 7 ½–8 kr.
Formanům se platilo od přivezení jednoho centnéře z Vídně do Dobrušky 50 zl., z Prahy 25 zl. Denní mzda byla 15–18 zl.
1 loket sukna prostředního 30 zl. 1 loket sprostého flaneho 5 zl. 1 loket plátna 4–6 zl. 1 míra piva – 50 kr. 1 žejdlík droždí – 35 kr.
(Zaznamenal F. L. Hek)
R. 1852
Poměry finanční se ustálily a proto i ceny klesly a platilo se:
1 korec pšenice 2 zl. 52 ½ kr. 1 korec žita 2 zl. 1 korec ječmene 1 zl. 57 ¼ kr. 1 korec ovsa 1 zl. 5 kr.
R. 1883/4
Pšenice 7,25–7,80 zl. žito 6,10–6,42 zl. ječmen 4,25–4,47 zl. oves 2,55–3,07 zl. brambory 1,40 zl. máslo 0,92 zl. maso 0,56 zl.
R. 1884/5
V kraji dvakráte po sobě potloukly kroupy.
Pšenice 7,05–7,45 zl. žito 5,52–5,85 zl. ječmen 4,35–4,67 zl. oves 2,65–2,97 zl. brambory 1,80 zl. hrách 7,20 zl. seno za 1 q 4,– zl. sláma 2,50–3,– zl.
R. 1887
Žito 1 q 8,92 zl. pšenice 10,40 zl. 1 hl bramborů 1,75 zl. hovězí maso 0,56 zl. 1 kub. metr dřeva 5,– zl. 1 q uhlí s dovozem 1,50 zl. 1 kg petroleje 0,28 zl.
R. 1890/91
Byla dlouhá zima a od června dlouhé deště. Ceny podle trhu v Rychnově 1. září 1891.
Pšenice 1 hl 8–8,72 zl. žito 7,32–7,55 zl. ječmen 4,40–4,62 zl. oves 2,57–2,77 zl. brambory 2,20 zl. máslo 1,– zl. hovězí maso 0,60 zl.
R. 1896
Pšenice 6,25 zl. žito 4,95 zl. ječmen 4,45 zl. oves 3,95 zl. brambory 2,20 zl. máslo 1,– zl. maso 0,52 zl.
R. 1898
Pšenice 1 hl až 12 zl. žito 1 hl až 8,50 zl. ječmen 1 hl až 7,50 zl. mouka 1 kg 00 až 0,27 zl. chléb 1 kg až 0,13 ½ zl.
R. 1901
Ceny se již uvádějí v korunách (rakouských = K, 1 zl. = 2 K; 1 K = ½ zl.)
Pšenice 15 K žito 11 K ječmen 9,60 K oves 5,50 K máslo 2,20 K
R. 1904
Pro sucho stoupla cena masa
hovězího 1 kg 1,48 K vepřového 1 kg 2,– K telecího nebylo.
R. 1906
Pšenice 12,60–13,– K žito 10–10,70 K ječmen 8,60–9,– K oves 6,– K brambory 4,40 K máslo 2,32 K párek podsvinčat 36–52 K
R. 1910
Pšenice 14–15 K žito 11–12 K ječmen 9–9,50 K oves 7–7,50 K brambory 6,– K maso hovězí 1,60 K maso vepřové 1,80–2,– K máslo 2,80–3,– K mléko 1 litr 0,18–0,20 K párek podsvinčat 40–50 K
R. 1918
1 kg másla 50 K 1 kg maso vepřové 50 K 1 vejce 1 K 1 kg příze 20,50 K mužský klobouk 50 K košile 80 i více K střevíce 300 K obyčejný mužský oděv 1000–1200 K
Obchodníci a řemeslníci žádají za své výrobky jen potraviny, o něž je veliká nouze.
Před tím v roce 1917 a před válkou 1913:
malé sele až 600 K 20 K 1 q žita 260 K 15 K 1 vejce 1,40 K 0,04 K 1 kg fermeže 100 K 1 K 1 košile 80 K 2,40 K 1 pár střevíců 260 K 10 K 1 kg vepřového masa 28 K 1,20 K
R. 1935
Ceny z prosince toho roku
kuře 6–10 Kč kohout 14–16 Kč slepice 12–15 Kč husa 35–45 Kč 1 kg zajíc 5 Kč krůta 35–40 Kč párek selat 200–270 Kč cibule 1 kg 1,50–1,80 Kč jablka 2–4 Kč máslo 14–15 Kč 1 vejce 0,65–0,70 Kč
R. 1938
1 q pšenice 150–160 Kč 1 q žito 130–140 Kč 1 q ječmen 120–125 Kč 1 q oves 105–115 Kč prokrmení býci 1 kg 3–3,50 Kč jalovice a voli 3–4 Kč kráva podle jakosti 1,50–3,– Kč vepři 6–8 Kč párek selat 100–250 Kč mléko 1 litr 1,20 Kč