Mapa okolí Bílého Újezda (kolem r. 1900).
Bílý Újezd je nevelká osada o necelých 70 domovních číslech a je k ní připojena osada Roudné, která nemá ani celých třicet stavení. Újezd rozložen je na mírném svahu pod Orlickými horami. Svah ten klesá od severovýchodu k západu a náleží rozhraní mezi horami a rovinou. Vsí probíhá silnice z Rychnova nad Kněžnou přes Dobrušku a Nové Město nad Metují k Náchodu. Od Rychnova i od Dobrušky je do Bílého Újezda 9 km. Tudy také vede autobusová linka Rychnov – Náchod. Cesta je velmi stará: připomíná se již ve 12. stol. (Prof. Eichler klade její vznik dokonce kolem r. 1000) při spojovací zemské cestě od stezky Kladsko-polské k Trstenické jako dvůr Újezdec Bílý.[1]
Zeměpisná poloha Bílého Újezda je dána souřadnicemi: 50°14‘12‘‘ sever. šířky a 16°13‘30‘‘ vých. délky od Greenwiche.
Jméno Újezd či Újezdec, odvozené od slova ujeti, ujížděti a překládané do latiny starých listin jako „ambitus“ nebo „circuitus“, je staročeské pojmenování ohraničeného kusu země, který se rovná asi nynějšímu pojmu „velkostatek“. Když kníže daroval někomu „kus země vyklučené s rolemi, lukami, pastvinami a okolními lesy, bylo nařízeno několika pánům, aby jedouce okolo, místo staročeského obvyklého obcházení, ustanovili hranici“. To, co tito páni objeli, se nazývalo újezdem. Když pak vznikla na témž statku – újezdě – vesnice, bylo jí dáno dosti často jméno Újezd. Jak staré je to slovo, dokazuje listina z r. 1165, kde se praví „ambitum quod sclavonice vgezd dicitur“, t.j. „objížďka, jež se slovansky újezd nazývá“. K takovému újezdu mohl náležeti nejen les, ale i louky a polnosti. Obyčejně však to byly pozemky silně porostlé lesem.
Naše ves byla známa mezi 66 českými Újezdy a 32 Újezdci jako Újezd (starší Oujezd, Aujezd a nejstarší Augezd) nebo Újezdec Veselý. O původu přívlastku „Bílý“ nemáme dokladů. V jednom ze starých zápisů čteme, že „bílé stěny kostela, jenž na návrší jest zdaleka viditelný, změnily jeho přívlastek na Bílý“. Kostel i zvonice jsou totiž s vnějších stran omítnuty bílou vápennou maltou, takže tato bílá omítka byla zdaleka viditelná. Ve velmi starých zápisech uváděno je jméno osady jako Újezdec Bílý, později však Újezd (Oujezd) Bílý. Tak nazýván byl již r. 1360, kdy bratři Ješek a Půta ze Skalky se vyskytují jako kolatorové kostela v Bílém Újezdě. Současně s Ješkem je kolatorem téhož kostela i Jan ze Skuhrova.
Pověst o původu jména osady vypráví o voznici smetany, která se v obci rozlila.[2]
Jestliže již r. 1360 a vlastně již ve 12. stol. je připomínán Bílý Újezd jako známý kostel, nalézáme písemné záznamy o vsi teprve z r. 1396. Jest však více než pravděpodobné, že tam, kde stával farní kostel a jedna z nejstarších krčem v kraji, stával nejen panský dvůr, o němž se zmiňují nejstarší zápisy, ale jistě i několik stavení jako základ vsi. Prof. Eichler klade počátek Bílého Újezda do doby kolem r. 1000. Kdy opravdu vznikla naše obec s kostelem, panským dvorem a krčmou při spojce dvou zemských stezek nelze zjistiti. Rovněž tak nenajdeme dobu vzniku osady Roudné. Ze starých pozemkových knih lze pouze zjistiti, že některá stavení stála již před rokem 1651.
Pátrajíce po základních zápisech o Bílém Újezdě v různých místopisných slovnících najdeme v „Místopisném slovníku historickém král. Českého“ od Aug. Sedláčka (z r. 1908) na str. 919 toto:
Újezd Bílý, farní ves u Opočna, v níž byl farní kostel již před r. 1360. Újezd patříval až do r. 1362 k tvrzi Skalce a od té doby k hradu Skuhrovu. Od konce 15. stol. patřila část s kostelem k Liticům, pak 1495–1558 k Potštejnu (i s tou částí, která patřila do r. 1497 k Rychnovu) a, od r. 1558 k Solnici. Část podacího patřila 1546 k Ostrovu a 2 dvorce[3] k Černíkovicům (1572). K těmto připadala ta část, která do r. 1660 k Ještěticům patřívala. Od r. 1676 patří Újezd k Rychnovu. [M.XVIII. 1]
„Topograficko-statistický slovník Čech“, čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a pod. o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad král. Českého – sestavili Jan Orth a Fr. Sládek (Praha, nákl. I. L. Kober 1870) uvádí:
Újezd Bílý (Weiss Aujezd), far. ves, 58 domů, 335 obyv. české národnosti, kraj Králové Hradec, okr. Opočno – 1 ¾ hod jihovýchodně[4] – katol. i politická obec. Újezd Bílý býval dominií Rychnov a Černíkovice, pošta Rychnov, diecése Král. Hradec, vikariát Rychnov, patronát hr. z Kolovrat. 2937 osadníků[5]. Starobylý far. chrám Proměnění Páně jeví stopy slohu román. a byl již r. 1384 farním. Ze zdejšího kostela dostaly se do našeho musea dva, v šestihrany seříznuté kotouče ze skla se vpálenými malbami, jeden s letopočtem 1583.
Malostranský gymnasijní profesor Eichler ve svém „Statistickém popsání panství Rychnova“ orig. zní „Statistische Beschreibung der Herrschaft Reichenau“[6] uvádí, že Bílý Újezd patří k panství rychnovskému:
„Panství toto leží v kraji hradeckém 4 míle od Králové Hradce. Na severovýchod hraničí s Kladskem, na východě s panstvím rokytnickým, na jihovýchodě s panstvím žamberským, na jihu s Potštejnem a Doudleby, na jihozápadě s Kostelcem a Častolovicemi, na straně západní až severní s panstvím Opočno a z velké části s panstvím Solnice, kteréž patří k panství černíkovickému a s ním k Rychnovu. Panství rychnovské zabírá přibližně plochu 4 ½ čtverečné míle. Nejdelší linie od jihu k severu měří dobrých 6 hod. pěší cesty. Severovýchod panství je hornatý. Převládá tu žula, svor a hlinité kopce, porostlé na svazích lesy. Celé panství lze považovat za hornaté, třebaže jižní a západní jeho část je rovinatá. Nutno ji však počítati k předhorám, neboť i tato část je prostoupena vysočinami. – Bílý Újezd, česká ves 2 hodiny severozápadně od Rychnova s 55 domy a 334 obyvateli, kde je hostinec. Ke kostelu jsou přifařeny poblíž ležící české vsi … Kostel vykazuje stáří po gotickém slohu, stavěn je z kamene. Podobou shoduje se s rychnovským farním kostelem[7]. Podle stavby lze usuzovati, že již stojí kolem r. 1000. Bílý Újezd patří k nejstarším vsím na panství, jejichž původ spadá jistě daleko před r. 1000.“ Tolik prof. Eichler.
Pohled od kříže za vsí ke Hrošce přes část „Na Černé“.
Jos. Ant. Šrůtek, konsistoriální registrátor v knize „Statistisch-topografisches Handbuch der Königingratzer Diözes“ z r. 1857 praví o osadě a jeho poloze:
Bílý Újezd, ves česká, 58 domů, 309 katol.; katastrální obec o rozloze 655 jiter (joch) 588 sáhů.
Fara s 2753 katol. má 10 strychů luk, 2 str. zahrady, 60 ⅓ str. polí a 1 str. pastvin. Farní kostel Proměnění Páně vlastní 26 str. polí. Farní škola s 249 dětmi (z Újezda 55, Roudné 32, Hroška 82, Ostrov 1, Masty 31, Polom 3, Ještětice 30, Víska 14, Boroviny 1).
Přifařeny jsou:
½ hod. Roudné – 27 domů, 205 katol.
¼ hod. Hroška – 96 domů, 648 katol.
½ hod. Ostrov dvůr a bažantnice, 5 domů, 46 katol.
½ hod. Masty – 33 domů, 237 katol. Kaple P. Marie udržovaná z Rychnovského kostelního úřadu.
1 hod. Lhota – 34 domy, 203 katol.
5/4 hod. Netřeby – 31 domů, 241 katol.
1 hod. Polom – 7 domů, 40 katol.
½–1 hod. Skalka nebo Podbřezí – 69 domů, 355 katol. 7 ev., 128 israel. Filiální škola – 198 dětí (Skalka 54 + 10 židů, Lhota 23, Netřeby 32, Chábory 15, Dobrušská Chábor 28, Paseky 18, Vyškov 9, Hor. Spáleniště 9). Zámek s kaplí – dvůr, vinopalna, synagoga.
1 ½ hod. Chábory – část vsi, ostatek k Dobrušce – 19 domů, 159 katol.
½ hod. Ještětice – 36 domů z nichž 7 přifařeno k Solnici – 197 katol. Stranou Boroviny s 9 katol.
¾ hod. Víska – 16 domů, 105 katol.
Bílý Újezd 1 míli od Rychnova, na hranici pohoří a nížiny, na Zlatém potoku, prostoupen mírnou vysočinou. Ponejvíce žitná a ovesná půda prostředně úrodná. Na silnici z Dobrušky do Rychnova. Dva malé rybníky na svahu. Pastor v Klášteře.“ Tolik J. A. Šrůtek.
Střed Bílého Újezda tvoří část, rozložená po obou stranách hlavní silnice s kostelem a farou na straně jedné a školou na opačné straně. Odtud stoupá novější část vsi podle vedlejší silnice vzhůru až za náhorní rovinu k rozcestí, z něhož pravá cesta vede podle Pohlovy továrny k obci Roudné (1 km), levá silnice směřuje přes obec Masty (1 ½ km) k vesnici Rovnému a dále k horám.
Od kostela klesá vesnice nejstarší svou částí podle staré a nové silnice. Obě silnice v místech, kde odbočují od hlavní silnice, míjejí budovu školy a pod ní ohraničují travnatou náves „Hlavatku“, která má podobu velkého trojúhelníku, lemovaného pod školou lipami. Asi uprostřed návsi, proti soše Panny Marie, odbočuje několik chalup k jihu do úzké „uličky“, která mizí v úvalu „Za uličkou“.
Tam, kde se obě snižující se silnice spojují, odbočuje podobně k severu ulička „Ve dvoře“. To je místo, kde stával kdysi panský dvůr. V nejnižším místě silnice odbočí rovněž k severu ulička vedoucí do polí „Na panském“. Silnice míjí potom čerpací stanici místního vodovodu a opět stoupá přes nevysoký svah „Na černé“ zvaný, na němž stojí poslední dvě obytná stavení újezdecká (čp. 64 a 68) a v několika minutách klesá do vsi Hrošky, vzdálené od kostela sotva 1 ½ km (16 minut pěšky podle úředního měření).
Nadmořská výška obce u kostela je 341 m.
K Bílému Újezdu připojena je roztroušená a nevelká osada Roudné. S ní měří výměra obce 380 ha. Místní hospodáři však vlastní nebo mají najmuty i pozemky z cizích katastrů okolních obcí a z výměru osamělého dvora Ostrova.
Cesta „Za uličku“ – kvetoucí jabloň u čp. 8.
Abychom určili blíže polohu Bílého Újezda, který není tak veliký, aby byl zakreslen na všech mapách, stačí nalézti na mapě Rychnov nad Kněž. a Dobrušku, potom spojovací silnici obou měst a uprostřed její délky (9 km z každého města) najdeme Bílý Újezd. Nejbližší osady v okolí obce jsou: K jihu při hlavní silnici jsou Ještětice (1 km) a dále město Solnice (4 km). K východu 2 ½ km je Víska s Brocnou. Mezi Ještěticemi a Brocnou na jihovýchodě jsou skupiny několika chalup, a to: Zákoutí (1 km) a Boroviny (3 km). Od Bílého Újezda k severovýchodu je rozhozena obec Roudné, patřící k Bílému Újezdu (1 km), k severu je ves Masty (1 ½ km). Hlavní silnicí dostaneme se severoseverozápadu do vsi Podbřezí s historickým zámečkem Skalkou (3 km) a dále přes Chábory (5 km) do Dobrušky (9 km). K severozápadu 2 ⅓ km daleko je dvůr Ostrov, na západ ves Hroška (1 ½ km). Do Opočna přes Hrošku a Trnov je 10 km (k severozápadu), do Skuhrova nad Bělou je 5 ½ km (téměř východně).
Od vsi, rozložené velmi výhodně na svahu, je široký rozhled na veliký kus kraje. Stačí vyjíti ze vsi buď na hlavní silnici nebo ještě lépe nad obec k obecnímu vodojemu, abychom byli překvapeni širokým rozhledem. Od severu k východu přehlédneme celý pohraniční hřeben Orlických hor s Velkou Deštnou, na východě uzříme skupinu Kralického Sněžníku. Více k jihu za Solnicí rýsují se horské hřebeny kolem Potštejna a dále k jihu dokonce vzdálené vrchy chrudimského kraje. K západu uzavírá široký obzor svah za Voděrady až k Opočnu, jehož zámek zřetelně vystupuje na západě. Za ním, více k severu, za jasnějších a čistších dní spatříme Zvičinu a na severu zamodrá se celé pásmo Krkonoš se Sněžkou. Jakmile se jejich svahy zabělají sněhem, vidíme je od Bílého Újezda velmi zřetelně. Místní lidé pak prohlašují, že do tří dnů bude pršet, jsou-li Krkonoše dobře viditelné.
Bílý Újezd a jeho okolí zapsal se i do naší literatury. Alois Jirásek studoval ve zdejším farním archivu a shledával tu prameny ke svým pracím. V jedné ze svých kratších studií (ve sbírce „Rozmanitá prosa“) zmiňuje se o Boženě Němcové a její Babičce. Z ní známá Mančinka ze mlýna je pohřbena na zdejším hřbitově jako mlynářka Toberná a páni Mladotové (z „Temna“) byli pohřbíváni ve zdejším kostele (viz příslušné stati v oddíle „Hřbitov“). Nedaleké Masty a zámeček Skalka jsou rovněž dějištěm jeho románu „Temno“. V něm uvádí, alespoň podle prvních vydání knihy, i vysvětlivku o Bílém Újezdě a určuje takto jeho polohu: „Bílý Újezd, vesnice mezi Dobruškou a Solnicí a Rychnovem v Orlických horách v kraji hradeckém, mající oujezdní školu a kostel i hřbitov a krámečky a řezníky, a celá ves tou dobou (kolem r. 1723) a i později po chalupě do chalupy má na chalupě stav ke tkaní, či každý tkalcem.“
[1] Zemská stezka Kladsko-polská vedla od Hradce Králové přes Čes. Skalici a Náchod do Kladska.
Stezka Trestenická vedla od Litomyšle na Choceň a dále k severu přes Žamberk do Polska.
[2] Tuto pověst zpracoval Václ. Horyna v „Pověstech českého severovýchodu“ (nakl. B. E. Tolman v Hradci Králové 1907) v pověsti „Voznice smetany“ asi takto: Do zdejšího kraje přijel král. Zastavil se nejprve na opočenském zámku. Poctil svou návštěvou i dobrušského pána a nezapomněl se podívat ani k rytíři cháborskému a skaleckému. Všude se mu líbilo, všude byly hostiny. Dostal i výsluhu pro paní královou. Skalecký rytíř měl veliký dvůr se stádem dobrých dojnic. I usmyslil si, že dá králi výslužkou plnou voznici smetany. Jak se rozhodl, učinil. Král měl velikou radost. Když voznice dojela do Bílého Újezda, zátka její, vytřesená na nerovné cestě, povolila a při prudkém trhnutí koní z voznice vyletěla. Nastal pokřik. Smetana tekla po návsi. Všichni byli tak překvapeni, že je ani nenapadlo otvor ucpat. Král ujel a lidé se vrhli na zem a smetanu lízali. Takovou hostinu ve vsi ještě nikdo nezažil. Po smetaně dostala ves jméno Bílý Újezd.
[3] T. zn. hospodářství.
[4] Rozuměj Újezd od Opočna.
[5] To je počet osadníků v celé farní kolatuře.
[6] Spis v rukopise je uložen v Archivu musea král. Českého.
[7] Rychnovský farní kostel sv. Havla má opravdu téměř stejný půdorys s újezdeckým kostelem. Jen je nutno odmysliti si pozdější opravy, přístavky nebo odbourané části.